Poděkování

Praha, úterý 29.9.2015

Milí naši milí,

přestože jsme slyšeli několik sarkastických poznámek na to, že počet slov, který byl odeslán od nás k Vám v těchto mailech, byl přinejmenším značný, rádi bychom, abyste si našli chvíli ve svých uspěchaných životech a aspoň tyto slova si opravdu přečetli.

Po dvou po-svatebních dnech, které pro nás nebyly zas tak odpočinkové a romantické, jak jsme si možná představovali (ale tím nechceme říci, že byly špatné), jsme včera večer konečně dorazili do našeho společného domova, uvařili teplý čaj na naše unavené průdušky a začali rozbalovat dárky a přání, které jste nám darovali Vy, naši přátelé a rodinní příslušníci. Také jsme si prohlédli svatební knihu a fotky, které jste nám pro ni nafotili, a díky tomu jsme se vrátili v čase zpět, do dne, který pro nás znamenal něco víc, než dny předchozí. A naplněni těmito krásnými emocemi jsme usnuli s rozhodnutím, že naše práce prostě jeden den počkají a my strávíme ještě jeden den jenom spolu v teple domova.

A tak tu ležíme v peřinách dnes ráno a emocí máme plnou hlavu a ono to jako přátelé není sranda, ale takové emoce umí vytvořit poměrně velký tlak v hlavě a musí být vypuštěny do světa. Člověk si je prostě nemůže nechat jen tak pro sebe. Takže jen na vysvětlenou: není naším cílem psát patetické žvásty a snažit se Vás uměle dojmout… Správnou verzí je, že bychom prostě chtěli těmito našimi pocity alespoň trošku ovlivnit i Vás, a poslat Vám tak jakousi šumivou tabletu instantních emocí, kterou si v sobě rozpustíte a uvěříte při tom, že jste přijali něco, co Vám udělalo dobře…

Zažili jsme krásný den, moc krásný…! A i když matka příroda nevyslyšela naše přání, bylo to skvělé, alespoň z našeho pohledu. Ale náš pocit není zas tak důležitý. Ten den byl sice o nás, ale z velké části byl i pro Vás. Chtěli jsme, abyste zažili svatbu, ze které bude znát, že hlavním důvodem pro takové rozhodnutí je, že se ti dva prostě a jednoduše milují.  Chtěli jsme, aby Vás náš obřad romanticky pohladil na duši, a vy jste zažili něco jiného, nevšedního, překvapivého a přistihli se, jak i Vy stárnete a Vaše oči taky umí zvlhnout dojetím. Chtěli jsme, abyste během naší svatby dospěli uvolnění od každodenních problémů, trápení a stresu, který je všude kolem nás, a odpočinuli si ve společnosti našich i Vašich přátel. Chtěli jsme, abyste se dobře bavili, zažili spoustu legrace a žádnou nudu. Chtěli jsme také, abyste se dobře najedli i napili a svá těla zásobili pochutinami, které třeba běžně tolik nekonzumujete. Zkrátka a dobře, chtěli jsme, abyste zažili svatbu, která Vás prostě vezme za srdce a bude pro Vás jako hezký film v kině, po jehož skončení jen tak zůstáváte sedět v křesle, tupě zíráte na titulky a nechce se Vám odejít…

Zejména proto jsme se tolik snažili nenechat nic náhodě a mít vše připravené dopředu, a tak jsme Vás zásobili informacemi a některé z Vás jsme dokonce museli poprosit o i pomoc, protože sami bychom to nezvládli.

Věříme, že se nám společně alespoň některé z těch věcí výše podařilo společnými silami naplnit. A za to vše Vám všem zasíláme slovo, které je velmi krátké a možná zní příliš obyčejně, ale je velmi důležité.

DĚKUJEME!

Moc si vážíme všeho, co jste pro nás udělali, a Vaše přítomnost i krásné a skvělé dary, které jste nám darovali, včetně všech těch nehmotných, které zabraly velkou část Vašeho volného času, nám udělaly obrovskou radost.

Snad je tento dlouhý text dostatečně výstižný na to, aby vyjádřil to co má, a Vy díky tomu budete mít alespoň na pár okamžiků lepší den.

Mějte se krásně a těšíme se na další brzké setkání…

Kvitovi